Česká republika prakticky nemá žádnou vlastní těžbu ropy a je zcela závislá na jejím dovozu ze zahraničí. V případě narušení dodávek této ekonomicky klíčové komodity, mají proto pro Českou republiku mimořádný význam zásoby ropy a ropných produktů – nouzové zásoby. Vytváření a ochraňování těchto zásob a příprava plánů a opatření na řešení situací, kdy dojde k narušení dodávek ropy a ropných produktů je jednou z rozhodujících činností Správy státních hmotných rezerv (SSHR).

Správa má proto velké zásoby ropy, benzínu, nafty a leteckého petroleje. České republice by trvalo 83 dní, než by je spotřebovala.

Použity byly přitom nedávno. Na jaře 2019 byla ropa proudící ropovodem Družba do České republiky kontaminována organickým chloridem. Ropovod byl kvůli tomu na několik týdnů zastaven a během té doby využívala rafinérie v Litvínově ropu z českých nouzových zásob. To umožnilo zajistit zásobování českého trhu pohonnými hmotami.

A nešlo o první případ, kdy se Česká republika musela potýkat s podobnými problémy. Například v letech 2016 až 2018 proběhly dlouhodobé odstávky v rafinériích v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově. Při jednom z těchto případů se půl roku musela většina benzinu dovážet ze zahraničí, aby měli řidiči v Česku co natankovat.

Distributoři mohli tyto zvýšené náklady velmi snadno promítnout do svých cen a zdražit. Stačilo ale pouhé oznámení Správy státních hmotných rezerv, že jsme připraveni uvolní nouzové zásoby, abychom zabránili spekulacím s cenou benzínu. Trh se uklidnil a po celou dobu odstávky rafinérie v Kralupech nad Vltavou ta cena nevyletěla nahoru a řidiči to vůbec nepocítili na své peněžence.

Tyto nouzové zásoby využívá vedle armády také Integrovaný záchranný systém. Pokud dojde v nějakém kraji k vyhlášení krizového stavu, pak mohou hasiči a policisté přijet k nejbližší čerpací stanici a na tzv. Kartu SSHR natankovat plnou nádrž. Díky tomu se nezdržují a mohou rychle a účinně pomáhat. SSHR pak těmto distributorům to odebrané množství doplní z nouzových zásob. Je to rychlejší a účinnější, než vozit palivo přímo do postižené oblasti.

V tuto chvíli je do tohoto systému zapojeno přes 900 čerpacích stanic společností Benzina, MOL a Čepro, které provozuje síť stanic EuroOil. To znamená, že na krizové karty dnes natankujete u každé třetí pumpy v České republice.

 

Základní legislativa

Česká legislativa vytváří odpovídající právní základ pro relevantní a pružné reakce na nouzové situace v zásobování ropou. Důležité přitom je, že plně zohledňuje závazky vyplývající pro Českou republiku z členství v EU a IEA. Na tuto legislativu pak navazuje soubor dalších, zejména plánovacích dokumentů různých úrovní řízení.

Rozhodujícím právním předpisem pro oblast reakcí na nouzové situace v zásobování ropou je zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Další důležitou legislativou je pak zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 165/2013 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních a o vykazování nouzových zásob ropy.

Širší právní rámec pak tvoří „krizové zákony“. Jedná se především o zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon),  ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o další související právní předpisy.

 

Národní organizace pro společný postup ve stavu ropné nouze (NESO)

NESO je poradním orgánem předsedy SSHR, který monitoruje situaci v oblasti dodávek ropy a ropných produktů. Navrhuje opatření v případě narušení těchto dodávek. NESO zabezpečuje rovněž koordinaci nouzových vnitrostátních opatření, součinnost s domácím petrochemickým průmyslem a koordinaci s nouzovými opatřeními IEA a Evropské unie – Evropské Komise. V případě rozhodnutí IEA o společném postupu shromažďuje, zpracovává a distribuuje poptávky a dobrovolné nabídky Sekretariátu IEA a sleduji jejich realizaci.

Organizačně NESO tvoří tři pracovní skupiny – pracovní skupinu ústředních správních úřadů, skupinu představitelů petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a sekretariát NESO. Sekretariát tvoří oddělení ropné bezpečnosti SSHR a zástupci MPO a ČSÚ.

Celkově má NESO přibližně 20 členů. Mimo stav ropné nouze zasedá NESO podle potřeby, nejméně však jednou za rok.

První skupina zahrnuje představitele relevantních organizačních celků SSHR a představitele ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva dopravy, vnitra, obrany, financí a ministerstvo zahraničních věcí. Pracovní skupinu ČAPPO tvoří např. představitelé ČAPPO, Unipetrol RPA, MERO ČR, a. s., ČEPRO, a.s., MOL Česká republika, s.r.o.,

Správa státních hmotných rezerv, konkrétně oddělení ropné bezpečnosti, zajišťuje rovněž vzdělávací (metodické) aktivity v oblasti ropné bezpečnosti. Ty jsou zaměřeny především na obecnou problematiku ropné bezpečnosti v České republice, mezinárodní aspekty ropné bezpečnosti a přístupy k jejímu řešení v EU, IEA a Severoatlantické alianci. Dále na krizovou legislativu související s nouzovými zásobami ropy, plánovací dokumenty pro případy ropné nouze a plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury v odvětví ropa a ropné produkty.

Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze  a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy)

Zákon o nouzových zásobách ropy vymezuje základní pojmy z oblasti ropné bezpečnosti, stanovuje způsob vytváření, udržování a skladování nouzových zásob ropy a zabývá se problematikou ochraňovatelů. Dále řeší otázky ropné nouze, opatření k omezení spotřeby ropy a použití nouzových zásob. Součástí zákona jsou rovněž ustanovení o působnosti SSHR.  Nouzové zásoby podle tohoto zákona vytváří a udržuje SSHR z ropy a vybraných ropných produktů ve výši odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozu. Zákon stanovuje, že stav ropné nouze může vyhlásit pouze vláda, na návrh předsedy SSHR. Nouzové zásoby mohou být použity také pouze se souhlasem vlády, a to formou prodeje, půjčky nebo převodu příslušnosti hospodařit.

V zákoně jsou rozpracovány i konkrétní povinnosti SSHR vůči IEA a EU, jako je např. povinnost předkládat statistické přehledy o stavu zásob, neprodleně informovat o každém poklesu nouzových zásob pod povinné minimum a o přijatých opatřeních na doplnění těchto zásob a povinnost SSHR zastupovat Českou republiku v příslušných orgánech EU, IEA a dalších mezinárodních organizacích.

Další právní předpisy

Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje postavení SSHR v systému hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv a stanovuje strukturu státních hmotných rezerv. Vyhláška č. 165/2013 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních a o vykazování nouzových zásob ropy, pak rozpracovává Směrnici Rady 2009/119/ES, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů a Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1099/2008 o energetické statistice. Vyhláška stanovuje druhy ropy a skladbu ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, způsob výpočtu nouzových zásob ropy, vymezuje skladovací zařízení a určuje vykazování nouzových zásob ropy.

Plánovací dokumenty

Rozhodujícím plánovacím dokumentem pro oblast ropné bezpečnosti je zejména „Typový plán pro řešení krizové situace – Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu“. Poslední vydání dokumentu bylo zpracováno SSHR v roce 2017 (podle metodiky ministerstva vnitra ČR).

Typový plán řeší situace související se závažným narušením dodávek ropy a ropnou nouzí a s tím konkrétní opatření jednotlivých ÚSÚ, územních samosprávních celků a dalších zainteresovaných subjektů.